Jistá magická nehoda přeměnila hlavního knihovníka Neviditelné univerzity v orangutana. Podobné nebezpečí v přítomnosti množství magických knih hrozilo prakticky neustále a většina zúčastněných byla přesvědčena, že z toho všeho tenkrát knihovník vyvázl ještě velmi šťastně. Koneckonců měl, alespoň v základě, přibližně stejnou podobu. Magická rada mu tenkrát dovolila setrvat ve funkci, protože byl ve svém zaměstnání velmi zkušený a zběhlý. Připusťme, že slovo "dovolila" není zcela na svém místě. Podíl na tom měl i jistě způsob, jakým uměl ohrnout horní pysk a odhalit tolik zažloutlých tesáků, kolik by se nenašlo u celé magické rady dohromady. Stačilo mu ohradit se takto jen dvakrát nebo třikrát a otázku jeho vnější podoby už v radě nikdy nikdo nepředložil.
Knihovník úspěšně odolal všem pokusům vrátit mu jeho původní podobu. Zamlouvají se mu hbité dlouhé ruce, chápavé nohy a právo drbat se na veřejnosti, ale ze všeho nejvíc se mu líbí, že veškeré otázky jeho bytí se soustředily do jediného problému - totiž odkud se vynoří jeho další banán.
napsal Urbanek
